I´m sorry

22. listopadu 2016 v 15:51 | Tatsu |  Fairy Tail


Děj je od 510 kapitoli a na tenhle pár budu psát hodně.

Pár: Gray x Natsu

Varovaní: Spoiler, Shounen Ai

Z pohledu Natsua, na konci od Graye
Je válka proti Zerefovi a lidé umírají. Děje se dost hrozných věcí a jedna z nich se děje uvnitř mě. Jsem démon z Zerefovi knihy. Ví to jenom gray s Happym. Nikdo jiný to neví a snad to ani nezjistí.

Probouzím se z návštěvi mého srdce. Otevřu oči. Vidím jak Lucy brečí, Gray a Juvie se snaží vzchopit a Poluchka, Brandish, Wendy, Happy a Carla si o něčem povídají. Všichni se na mě podívají.

"Natsu-san, jak ti je?"zeptá se Wendy.

"O něco líp."řeknu a začnu si sedat. Gray, který sedí vedle, rukou mě přitlačí na zem.

"Měl bys ležet."řekne.

"Co se stalo, když jsem byl mimo?"zeptám se.

"Erza bojuje s nějakou ženskou."řekne Lucy. Vyskočím na nohy.

"Tak na co čekáme?! Jdem jí pomoct!"zařvu. Gray mě znovu, tentokrát tvrději, přitlačí na zem.

"Ty bys měl chápat nejlíp, že nemůžeme. Je to její boj."řekne Gray. Povzdachnu si. Jsem už dost unavený a ostatní na tom nebili líp.

"Grayi, můžu s tebou mluvit o samotě?"zepám se.

"Klidně."řekne a ostatní odejdou tak daleko, že jsme je ani neviděli.

"Můžu tě poprosit, abys nikomu neřekl o ENDovi?"zeptám se ho.

"Proč?"zeptá se.

"Je malá pravděpodobnost, že to přežiju, ale když už umřu chci umřít jako člen Fairy Tail a né jako Démon ze Zerefovi knihy."řeknu a začnu trochu brečet.

"Dobře. Nikomu nic neřeknu, tak nebreč."řekne a palcem mi setře slzy.

"Nebudu slibuju."řeknu a přestanu. Gray se zvedne.

"Dojdu pro ně. Nic nedělej."řekne a já přikývnu.

Když Graye nevidím uslyším za sebou kroky. Otočím hlavu a tam jde Zeref.

"Máš dobré přátele, ale neměli tě nechat samotného."řekne se svým typickým úsměvem. Nemužu se pohnout.

"Co chceš?"zeptám se ho.

"Jen ti říct, že je čas, aby se probudil END."řekne.

"Parchante."

"Neboj vzbudí se až budeš v určité blízkosti u mě."

"Natsu!"zakřičí Lucy. V tu chvíli Zeref zmizí.

"Co ti chtěl?"zeptá se Happy. Usměju se na něj.

"Ale nic."řeknu. Gray odvrátí pohled nastranu. Takže, asi tuší.

"Můžeš se zvednout?"zeptá se Juvia. Z lehu vyskočím na nohy. Lucy mi jednu flákne.

"Neblbni! Ještě si něco uděláš."řekne. Začnu se smát.

"Jasně. Neboj."řeknu.

"Měli by jsme jít dál."řekne Poluchka. Všichni přikývnou.

"Ne. Poluchko, Wendy, Lucy, Juvie a Carlo, vy jděte pomoct ostatním. Já, Gray a Happy půjdem po Zerefovi."řeknu.

"Nevadí mi když půjdem pomoct, ale ty bys měl jít s náma. Co když se to zhorší?"řekne Lucy.

"Lucy-san má pravdu. Zraněný má odpočívat, Natsu-san."řekne Wendy.

"Jsem v pohodě."řeknu.

"Juvia chce jít s Grayem-sama."řekne.

"Tři stačí a kreténi se hojí rychle."řekne Gray. A Démoni ještě rychleji, že?

"Mě se to nelíbí."řekne Lucy. Porozhlídnu se. Přejdu k jedné z trosek kameného baráku.

"Natsu, co chceš-"nedopoví to Happy proto, že ho zarazím, když hlavou bouchnu vší silou do stěny. Otočím se na ně.

"Jsem v pohodě!"zařvu. Gray se ušklíbne a rozejde se směrem k cechu.

"Tak jdem?"zeptá se. Vezmu Happyho a jdu za ním.

"Neumírejte."zašeptá Lucy, když doženu Graye. Zastavím se a Gray se mnou. Otočíme se na ně a zvedneme ruce v jasném znamení. Ostatní udělají to samý.

"Přežijte! Sejdeme se doma!"zařvu. Dám ruku dolů a rozběhnu se. Gray běží za mnou.

Cestou uvidíme Erzu, jak jí končí boj. Běžíme dál.

Jsme už hodně blízko cechu, když mě začne bolet hlava. Nic neřeknu a stále běžím.

Asi o dalších 50 metrů spadnu na kolena a chytnu se za hlavu.

"Co se děje?!"zakřičí Gray sděšeně.

"N.. Nic. Jen mě bolí hlava."řeknu. Happy mi dá tlapky na rameno.

"Je to kvůly Zerefovi? Co ti chtěl?"zeptá se Happy.

"Jenom řekl, že je čas probudit ENDa. Že se probidí v určité vzdálenosti od něj."řeknu.

"Neměl si s námi chodit."řekne Gray.

"Vy dva o tom už víte, tak je to jedno. Radši vypadněte, dokud se ovládám."řeknu.

"O čem to mluvíš?! Nikam nejdu!"řekne Gray.

"Nechci vám ublížit."řeknu. Po těle se mi začně objevovat pečeť.

"Natsu! Přestaň říkat blbosti."řekne Gray.

"Happy moje poslední přání na tebe je... Vezmi Graye a vypadněte ode mě!!!"zařvu. Happy chytne Graye a rozletí se směrem odkud jsme přišli.

"Přežij to! Brzy se setkáme v cechu!"zakřičí Happy.

"Jo. Sejdem se a oslavíme to."řekne. Dorostou mi křídla, rohy a ocas. Ovládám se. Vyrazím směrem k cechu. Když dorazím rozkopnu dveře.

"ZEREFE!!!!"zařvu. Vydím ho před sebou.

"Bál jsem se, že nepříjdeš."řekne a v tu chvíli po mě skočí nějakej týpek. Během mrknutí oka ho zabiju.

"Jdem ven, nikdo se nám nebude plíst do boje."řeknu a jdu před cech.

"Dám ti jednu volnou ránu pokud mě zabiješ nebude boj a celá moje armáda se stáhne. Pokud mě nezabiješ a prohraješ souboj přidáš se ke mně."řekne. Přikývnu. Obalím pravou ruku ohněm a zaútočím. Mířím na srdce. Probodnu ho skrz na skrz. Vyplivne trochu krve.

"Tohle je konec... bráško."řeknu a vytáhnu ruku. Usměje se.

"Děkuju. Mrzí mě, že už s nimi nebudeš."řekne.

"To neřeš. Bude jim líp beze mě."řeknu.

"Uvidíme se, za chvíli."řekne a umře. Já začnu červeně zářit a rozpustím se na melé kousíčky.

Ty kousíčky zamíří k členům Fairy Tail. Kousek ve kterém je nejvíc mého rozumu zamíří k Grayovi. On když mě uvidí tak, stejně jako ostatní, natáhne ruku. A já mu na ni přistanu.

Objevím se uvnitř jeho mysli. Vypadám jako když jsem umíral.

"Jak to vypadáš?"zeptá se, když mě uvidí.

"Takhle vypadá END. Uvidíš to jenom ty."řeknu.

"Proč?"zeptá se.

"Nemám čas."začnu si rozvazovat šálu.

"Co děláš?"

"Grayi, chtěl bych ti něco říct."řeknu když mám šálu sundanou. "Tuhle šálu mi dal Igneel a já ji nikdy na moc dlouho nesundaval. Chtěl jsem ji dát osobě, kterou miluju."

"Počkej."řekne. Já mu šálu uvážu kolem krku.

"Miluju tě a mrzí mě že, jsem ti to neřekl už dřív."řeknu.

"Natsu-"

"Žij Grayi. Žij naplno a ničeho nelituj. Pamatuj si dnešek jako začátek."

"Začátek čeho?"

"Začátek nové doby. Doby, kde se nebude bojovat mezi kontinanti, ale bude se spolupracovat."začnu mizet.

"Natsu!"zakřičí. Přitisknu svoje čelo na jeho.

"Promiň, Grayi. Odpusť mi."řeknu a zmizím.

Gray a Všichni zvednou ruce v znemení.



Gray:

Už uběhlo pár let od války. Natsu měl pravdu, když řekl že bude mír. Ten den šel do kalendáře s názvem Smrt bratrů. Splnil jsem Natsuovo přání a žiju naplno. Jeho šálu která mi zbyla jsem dal na skříň. Našel jsem důvod životu. Před rokem jsem našel jednoho kluka v lese. Romeo ho naučil používat oheň,protoře led mu nešel. Neměl jméno tak jsme ho pojmenovali Natsu Fullbuster. Protože se narodil v den kdy Natsu zemřel.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 28. listopadu 2016 v 21:33 | Reagovat

Parád. :D

2 Tatsu Tatsu | 25. prosince 2016 v 13:22 | Reagovat

Díky. :) Chvála potěší : :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama