My Trainer - 1.

5. října 2017 v 17:53 | Ryuu |  My Trainer
Yo! Mám tu první kapitolu My Trainer, tak snad se bude líbit.

Gray:

Ráno jsem se vzbudil do nejhoršího dne vůbec. Ano, správně první školní den. Mně se tak strašně nechce! Zvednul jsem se z postele a došel do skříně pro školní uniformu. Rychle jsem si ji oblíknul, udělal raní hygienu a šel do jídelny na snídaní.
"Dobré ráno, Grayi."řekl mamka, když jsem vešel do místnosti.
"Dobré."řekl jsem a sednul si k stolu a vzal si toust.
"Tak, strašně rychle to uteklo! Nemůžu uvěřit, že jdeš už na výšku!"řekla nadšeně.
"Jo..."řekl jsem a zvednul se ze židle. Vyšel jsem z domu a šel do školy. Šel jsem do třídy 1-C. Sednul jsem si na místo úplně do zadu k oknu, protože já jsem hlavní postava!!!! Ve třídě byli všichni co se mnou chodili do třídy na Střední. Za chvíly se ozval zvonek. Po asi dvou minůtách do třídy vešel malej růžovovlasej kluk s papírama. Měl černé tričko a kalhoty stejné barvy. Na krku měl řetízek s malym přívěšekem draka. Když šel trošku to cinkalo. Jde pozdě hnedka na první den? Ten bude mít průser. Už se na to těšim! Papíry položil na učitelský stůl a otočil se na nás. Co?
"Vítám vás, v novém školním roce na Vysoké škole Fairy Tail. Jsem váš třídní učitel Natsu Dragneel, ale oslovujte mě Natsu-sensei."řekl s milým úsměvem. Co?!
"CO?!"zakřičela Lucy. Všichni jsme se na ni otočili.
"Nějaký problém?"zeptal se mile pořád s úsměvem. Lucy celá zrudla.
"Já jen... že vypadáte jako v našem věku."řekla nervózně. Začal se smát.
"To mi lichotíš, ale jsem starší asi o osm let."řekl se smíchem. Kecá! Neni možný o tolik.
"Jako váš třídní, vás budu mít na Japonštinu, Angličtinu a Tělocvik. Původně jsem měl mít jen Tělocvik a Angličtinu, ale ráno mi přiřadili i Japonštinu, že vás neměl kdo učit. Snad vám nebudu vadit."řekl a všichni jsme se začali smát. Udělali jsme docházku a Natsu-sensei pověřil Lucy s Erzou ať rozdají rozvrhy. Když to dodělali Lucy se přihlásila.
"Co se děje, Lucy?"zeptal se s úsměvem.
"Jen jestli by jsme si mohli povídat, jestli nám už nemáte co říct."řekla s lechce rudými tvářemi. Měla by se sklidnit. Vždyť má Lokeho!
"Ano, můžete už není nic co bych vám řekl."řekl a všichni jsme si začali povídat. Já šel za Laxusem, Gajeelem, Lokem a Jellalem.
"Čau, co rázdniny?"řekl jsem.
"Čau, moc krátký, co myslíš?"řekl Gajeel.
"Kurva krátký."řekl jsem a kluci se začali smát. Podíval jsem se na Natsua-sensei a on byl na mobilu. Pak jsem se podíval na holky a ty si něco šeptali. Najednou Erza zvedla ruku.
"Natsu-sensei?"zeptala se Erza, aby na sebe upoutala jeho pozornost. Zvednul pohled od mobilu a podíval se na ni.
"Co se děje, Erzo?"zeptal se.
"Můžeme se vás ptát na váš život?"zeptala se a my s klukama jsme se bouchli do čela.
"Jistě, pokud vás něco zajímá."řekl a dal mobil do kapsy. Lucy hned zvedla ruku. "Lucy?"zeptal se. Bylo to divný, ale s klukama jsme začali poslouchat
"Odkud máte ty jizvy?"zeptala se. Usmál se.
"Od nože. Jednou mě chtěl okrást jeden týpek a vytáhl na mě nůž."řekl s úsměvěm. Jako další zvedla Levy ruku. "Levy?"
"Ty vlasy jsou přírodní?"zeptala se.
"Ano, jsou přírodní."odpověděl. Tohle už musí být lež. Najednou zvednul ruku Gajeel. "Gajeele?"
"Proč jste se stal učitelem?"zeptal se Gajeel. Tohle ho fakt, zajímá?
"Trošku se mi změnili plány ohledně mého snu a být učitelem bylo na druhém místě."řekl s úsměvem.
"Jenom proto, že se něco nepovedlo, jste se vzdal?"zeptal jsem se.
"Někdy se něco stane, co vám řekne dost a vy budete muset zastavit, i když nechcete."řekl a najednou zazvonilo. "Konec hodiny, už můžete jít a nezapomeňte se přihlásit do nějakého klubu."řekl, sbalil si věci a odešel.
"Co to mělo bejt?"řekl jsem naštvaně. Laxus se podíval do země.
"Myslel jsem, že se přes to přenesl, ale asi ne."zamumlal Laxus pro sebe.
"O čem to mluvíš?"zeptal jsem se s klukama najednou.
"Zeptejte se ho na cinkání."řekl a odešel.
"Ty dva se znaj?"zeptal se Jellal. Pokrčili jsme rameny. Vzal jsem si věci a šel do šatny. Byl tam se mnou Laxus, Loke, Gajeel a Jellal. Šli jsme do basketbalového klubu. Když jsme se oblíkli do sportovního oblečení, tak jsme šli do tělocvičny. Moc nás tam nebylo. Vlastně je nás tady 10. Což je Kurva málo. Zachvilku se otevřeli dveře a v nich stál Natsu-sensei. Ten co tu dělá?!
"Zdravím. Jsem trenér a zástupní učitel Basketbalového klubu. Jmenuju se Natsu Dragneel, ale říkejte mi Natsu-sensei, nebo Kochi."řekl a v ruce držel naše přihlášky.
"Uděláme docházku. Max Alors!"zakřičel.
"Zde!"
"Mest Gryder!"
"Zde!"
"Freed Justin!"
"Zde!"
"Elfman Strauss!"
"Zde!"
"Bickslow!"
"Zde!"
"Loke!"
"Zde!"
"Laxus Dreyar!"
"Zde!"
"Gajeel Redfox!"
"Zde!"
"Jellal Fernandes!"
"Zde!"
"Gray Fullbuster!"
"Zde!"zakřičel jsem jako poslední.
"Fajn, jsme tu všichni. Kdo je kapitán týmu? Jsem tu letos poprvý, tak by bylo fajn to vědět."řekl Natsu-sensei a Mest zvedl ruku.
"Já jsem Kapitán, Kochi."řekl Mest a Natsu se usmál.
"Hodně štěstí, být Kapitánem je těžký."řekl Sensei.
"Budu se snažit!"zakřičel.
"Rozběhejte se. 10 koleček by mohlo stačit. Pak se protáhněte, když tak si pomožte."řekl Sensei a sednul si na lavičku. Na každou přihlášku něco psal ze zadu. Pak něco napsal na čistý papír. Když jsme se rozcvičili tak jsme si stoupli k Senseiovi. Zvednul pohled od papíru a podíval se na nás.
"Zahrajete si menší hru. První tým: Max, Bickslow, Loke, Laxus a Jellal.
Druhý tým: Mest,Freed, Elfman, Gajeel a Gray. Bude to klasický 5 na 5. Vemte si dresy, jsou v skladu."řekl a zase se podíval do papíru. Vzali jsme modré a červené dresy a oblíkli si je. Byl jsem v modrém týmu. Natsu vzal míč a hodil ho do vzduchu.
.
.
.
Zápas skončil nerozhodně, 67:67. Ani nevim jak se to povedlo. Všichni jsme byli strašně unavený. Natsu jen seděl, byl opřený o zeď a měl zavřený oči. Nic neříkal.
"Myslíte, že spí?"zašeptal Loke. Všichni jsme se na něj podívali.
"Pravdě podobně."řekl Mest. Bickslow od někud vytáhl černou fixu.
"Pomalujem mu obličej!"zašeptal. Šli jsme k němu blíž. Z blýzka vypadá jak holka! Nevěřím, že je to chlap. Bickslow otevřel fixu.
"100 koleček."řekl najednou Natsu. Všichni jsme odskočili dva metry daleko.
"Vy... Vy- Vy jste byl vzhůru?!"zakřičel Max. Otevřel oči a podíval se na nás.
"Jo, celou dobu. Ve škole se nespí. A teď těch 100 koleček nebo si mě nepřejte!"zakřičel. Všichni až na Gajeela jsme vyběhli.
"Nebudu běhat."řekl Gajeel.
"Proč?"zeptal se klidně Natsu.
"Akorát, využíváte postavení učitele a trenéra. Za dnešek tu nebylo nic podstatnýho."
"Udělej to, nebo ti ukážu co se z tebe může stát pokud to buděš dělat 8 let."řekl Natsu. Už dávno jsme přestali běhat a pozorovali je.
"Tak mi to teda ukažte!"zakřičel Gajeel. Natsu se zvednul a vzal do ruky míč.
"Zahrajem si vybiku. Vy všichni proti mně."řekl Natsu a usmál se.
"Co z toho budu mít?"zeptal se Gajeel.
"Když vyhrajete, nebudete muset běhat, když vyhraju já, budete běhat 100 koleček."řekl Natsu a my jsme se usmáli.
"Platí!"zakřičeli jsme všichni. Natsu vyhodil míč směrem k nám. Co dělá? Třikrát bouchnul do země a Gajeel ho vzal. Hodil ho co největší silou po Natsuovi, ten ho ovšem chytil jednou rukou. Ušklíbl se a hodil ho Gajeelovi. Ten odletěl několik metrů dozadu. Vzal jsem míč a hodil ho, opět ho chytil a vybil mě. Jako dalšího Lokeho, pak Maxe, Jellala, Laxuse. Elfman vzal míč a mířil na Natsuovu pravou nohu. Ovšem Natsu se nevyhnul. Nešlo mu s pravou nohou pohnout.
"Počkej!"zakřičel Laxus, ale bylo pozdě míč už byl ve vzduchu a trefil Natsuovu pravou nohu. Ten vypadal, že v sobě drží bolestný sten. Než míč stihl dopadnout tak ho chytil a vybil Elfmana. Nehýbal s pravou nohou. Stál pořád na místě. Co se stalo? Jednoduše vybil Mesta, Freeda a Bickslowa.
"Vyhrál jste. Jdeme běhat."řekl Mest a my se chtěli rozeběhnout.
"To že jsem vyhrál byla náhoda. Můžete jít domů."řekl a usmál se.
"Natsu-sen-"nestihl jsem doříct.
"Běžte domů! Všichni. Jsem unavený."řekl a my odešli do šatny.
"Co to mělo znamenat?!"zakřičel Gajeel.
"Drž hubu."řekl Laxus.
"To nám chtěl dokázat, jak je hodný nebo co?!"zakřičel znovu Gajeel.
"ŘEKL JSEM TI, AŤ DRŽÍŠ HUBU!"zakřičel Laxus.
"Laxusi?"zeptal jsem se.
"Kdyby jsi běhal nic by se nestalo!"zakřičel. Převlíkl se a šel domů. Udělal jsem to samý. Otevřel jsem dveře od baráku.
"Jsem doma!"zakřičel jsem.
"Vítej zpátky! Pojď sem!"zakřičela máma. Došel jsem do kuchyně a byl tam i táta.
"Čau."řekl jsem.
"Čau. Co škola? Kdo je tvůj třídní?"zeptal se.
"Natsu Dragneel. Toho neznáš je novej."řekl jsem a on se zarazil.
"Natsu? Jak se má? Naposled jsem ho vyděl v posledním ročníku, když odcházel."zeptal se.
"Ty ho znáš?!"zakřičel jsem.
"Jo, byl jsem jeho trenér na basketbal a třídní."řekl a usmál se.
"Je divnej! Dneska jsme proti němu museli hrát vybiku-"nedomluvil jsem.
"VY JSTE HO DONUTILI BĚHAT?!"zakřičel.
"Ne! On sám to navrhl!"zakřičel jsem.
"Grayi... poslouchejte ho. Máte štěstí, že je to váš trenér."řekl a usmál se.
"Proč?"zeptal jsem se.
"To vám poví jednou sám."řekl se smutným úsměvem.
"Jdu do pokoje."řekl jsem a táta jen přikývl. Zašel jsem za roh a odposlouchával konverzaci rodičů.
"Třeba se z toho už dostal."řekl táta.
"Já ti nevím. Byl hodně zlomený."řekla máma a já ji slyšel popotahovat.
"Nebreč. Nijak mu tim nepomůžeš. Všichni to chceme změnit."řekl táta.
"Proč on? Byl tak mladý a hodný."řekla s pláčem. Proč mluví jako by zemřel. Odešel jsem do svého pokoje.
Co to s nima je?! Laxus, máma a táta! Všichni se chovají jako by byl mrtvej nebo postiženej! Ale vždyť on se chová, že je všechno v pohodě. Tak proč se tak chovaj? Proč nad tim vůbec přemýšlím?! Je to jeho věc.
.
.
.
Ráno jsem šel opět do školy a do třídy. Sednul jsem si na místo a kecal s klukama kromě Laxuse, ten se s náma odmítal bavit. Zazvonilo a do třídy přišel Natsu. Trochu kulhal. To cinkání bylo slyšet trošku víc. Dal nám znamení si sednout. Ve třídě byla strašně depresivní atmosféra.
"Dobrý ráno, chybí někdo?"zeptal se a sednul si.
"Ne, Sensei."řekla Erza.
"Dobře, děkuju. Jak jistě víte, musíte si vybrat třídního předsedu. Máte nějaké návrhy?"zeptal se. Bylo ticho.
"Erza."řekl jsem.
"Kdo souhlasí s Erzou?"zeptal se Nastu a všichni zvedli ruku.
"Začnem v tom případě s hodinou."řekl a šel k tabuli. Asi dvě minuty něco psal na tabuli pak si sednul. Na tabuli bylo: What´s wrong? This atmospher is like you killed someone. Tell me, I am your class teacher and it´s my job.
"Kdo my to přeloží? Tak třeba... Gajeele."řekl a Gajeel se podíval na tabuli.
"Co se děje? Tahle atmosféra je jako by jste někoho zabili. Povězte mi, jsem váš třídní učitel a tohle je moje práce."řekl Gajeel. Natsu přikývl a usmál se.
"Tak, kdo to řekne?"zeptal se. Jellal zvedl ruku.
"Jde o to cinkání když jdete a o vaše chování včera na treninku."řekl Jellal a Natsu se podíval do země.
"Jestli máte problém, že jsem váš třídní učitel, tak to řekněte narovinu."řekl a my všichni vytřeštili oči.
"TAK TO NENI!"zakřičeli jsme všichni najednou. Podíval se na nás.
"To cinkání je rolnička a moje chování... zapoměl jsem na jednu schůzku, tak jsem byl trošku nervózní."řekl a začal se smát. Ta divná atmosféra byla pryč a my se začali smát taky.
"Sensei, vy máte přítelkyni?"zeptala se Lissana.
"Ne, nemám a ani nehledám. Nejsem na holky."řekl a my všichni zrudli. Náš učitel se přiznal, že je gay! Začal se strašně smát. "Vaše výrazi jsou k nezaplacení!"řekl a dál se smál.
"A máte přítele?"zeptal jsem se s úšklebkem. Tentokrát zrudnul on ještě tmavší barvou než jsou Erziny vlasy. My jsme se začali smát.
"Dobře! Začneme s hodinou!"zakřičel a otočil se k nám zády a začal něco psát na tabuli. Smáli jsme se o to hlasitěji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kým začít v My --- Hecker?

My Pink Hecker 0% (0)
My Black Hecker 0% (0)
My Yellow Hecker 0% (0)
My Brown Hecker 0% (0)
My White Hecker 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama